Booker Harland

3. ledna 2017 v 18:54 |  Postavy - muži
Věk: 21 let
Faceclaim: Jake Abel
Hráčka: Mia
Bydlí v: Byt
Pracuje: Spisovatel, na volné noze překladatel

Vzhled:
Na Bookerovy je mládí velmi značné. Je vytáhlý, měří pomalu k metru devadesáti, jeho tělesná stavba odjakživa zahrnovala široká ramena a veliké ruce. Tělo má vypracované z pravidelného pohybu a manuální práce, nikdy se mu však nevěnoval přehnaně, vše jsou to jen geny. V mládí měl vlasy světlounké a blonďaté, věkem však o něco ztmavly do medové, místy téměř hnědé. Děvčata byla vždy fascinována hlubokýma, jasně modrýma očima, ostré rysy úzké tváře má často porostlé strništěm, jak se mu to zrovna hodí. Rty má výrazné, při smíchu se mu vytvoří kolem úst ďolíčky. Zuby má rovné a velmi lpí na jejich bělosti. Nikdy příliš nestál o tetování, v osmnácti však prohrál sázku a musel si nějaké nechat udělat, jelikož nechtěl zahanbit svou čest. Nechal si proto na levé ruce, kus pod loktem, vytetovat tři čáry, každou za jednoho blízkého zemřelého.
Vlastnosti:
Booker byl odmalička tichý a samotářský. Přestože je rád ve společnosti přátel, miluje
chvíle, kdy si může sám sednout s dobrou knihou v ruce nebo s psacím strojem a ponořit se sám do sebe. Nade vše miluje literaturu a knihy, potrpí si na věcech s vlastní historií a málokdy se svých věcí zbavuje. Musí pro ně mít vždy nějaký další užitek, nebo se jich nikdy nezbaví. Na okolí působí často až příliš flegmaticky - vše je mu jedno, s ničím si nedělá těžkou hlavu. Každému flegmatikovi však jednou za čas rupnou nervy. Dokáže se projevit lehce cholericky, to pak není radno na něj příliš mluvit či snažit se ho uklidnit. Je lepší jednat s ním jako s dítětem a nechal jej se vyvztekat. Někdy na něj dopadnou starosti, nad kterými jen mávl rukou, a na několik dní se musí stáhnout do ústraní, aby náhlou, téměř neznámou úzkost přešel. Nerad si nechává od někoho pomoct, avšak když někdo přijde žádat o pomoc jej, je ten nejlepší člověk na uklidnění nervů a
vyřešení všech problémů v klidu. Ačkoliv rád tráví čas ve společnosti, nad sklenicí dobrého piva či whisky, s cigaretou dvěma za večer, nikdy nepohrdne možností sednout si nad dobrou knihu nebo psací stroj a uzavřít se do svého světa.
Disponuje velkou představivostí a smyslem pro detail a to se také odráží na jeho knihách a povídkách.
Zájmy:
Bookerovým největším koníčkem byla vždy literatura. Často si z něj tak přátelé utahovali, v souvislosti s jeho jménem. Již jako malému mu četl otec, matka, babička, a jen co se naučil číst sám, knihu nedal z ruky. Po otci zdědil také tvůrčí nadání, takže jeho původní psaní příběhů pro zábavu se vyklubalo v drobné autorské honoráře za příspěvky do povídkových knih. Kromě angličtiny vždy miloval i další jazyky, naučil se plynně španělsky a francouzsky již na střední škole, takže se v dnešních dnech věnuje překladu děl z těchto jazyků do své mateřštiny. Nepohrdne sportem, rád si jde zaběhat, zahraje si volejbal, basketbal, zajezdí na kole nebo zajde na brusle. Páteční večery rád stráví s přáteli v hospodě, nevadí mu alkohol, cigarety ani uvolnění se v klubu a nikdy v životě nepohrdl společností žen, ani jedné noci se nebrání… Však to je také koníček, ne?
Historie:
Booker se narodil v Londýně do zcela obyčejné, průměrné rodiny. Jeho rodiče nebyli svoji, měli však spolu již jednu dceru, o tři roky starší, Amber. Již v době narození chlapce byl jeho otec nemocný, v těle měl zhoubný neléčitelný nádor, kterému podlehl, když byly Bookerovy dva roky. Jeho matku otcova smrt zničila, takže dala děti do péče svým prarodičům na druhé straně Londýna téměř na rok, než se dala poněkud dohromady a byla schopna se přistěhovat za nimi. Než však stačila pro své dvě děti a sebe najít byt, podlehla Amber taktéž na rakovinu. Děvčeti bylo sedm, Bookerovy čtyři,
a matka ve středním věku smrt svého dítěte již nedokázala snést. Nebyla schopna usnout bez prášků na spaní. Nejdříve polovinu, pak celý, pak dva. V kombinaci s tím množstvím alkoholu, které vypila, se pomalu ale jistě ničila. Již v té době se o Bookera museli starat
její rodiče, ona toho nebyla schopna. Mladý chlapec strávil celou základní školu ve svém pokoji, ponořen do knih. Byl na střední, když jeho babička onemocněla a půl roku na to po neúspěšných chemoterapiích na rakovinu zemřela. To už měl Booker jiné starosti, doma byl málo, bylo mu kolem šestnácti když zjistil, co dokáže alkohol. Začal pít s přáteli a užívat si života a mladých slečen, a to mu zůstalo vlastně dodnes. Kdykoliv se však vrátil domů, skončilo to hádkou s matkou. Ta už nebyla schopna jakýchkoliv sociálních interakcí. Booker často dědečka prosil, aby se od matky společně odstěhovali někam pryč, ten však svou dceru nechtěl nechat psychicky labilní samotnou a Booker nechtěl nechávat dědečka samotného, když matka by se o něj nepostarala.Tak šel čas, Booker objevil svůj talent v literatuře a matka si více a více stěžovala na své zdraví. I přes
neustálé přemlouvání si však nikdy nedošla k doktorovi, a tak ji jednu Silvestrovskou noc odvezla sanitka. Mrtvice jí zničila velkou část mozku. Bookerovy bylo osmnáct, když jeho matka doma byla připoutaná k lůžku, neschopna se sama napít či najíst. Staral se o ni celé tři dlouhé roky, než zemřela. A byla to úleva, neuvěřitelná úleva. To už měl Booker
tetování složené ze tří čar, čtvrtá na jeho paži však nepřišla. Ta žena si to nezasloužila a on to moc dobře věděl. Krátce po pohřbu s dědečkem odjeli z Londýna do Brightonu. Našel zde pro něj domov důchodců, do kterého sám dědeček skutečně šel a Booker jej tam chodí pravidelně navštěvovat. Sám si ve městě našel byt a rozhodl se, že svůj dosavadní život hodí za hlavu. Otce si nepamatuje, sestru oplakal, babičce na hrob bude jezdit, však auto má a o dědu se postará, dokud nepřijde jeho čas. Pocit, že poprvé v životě není nikým ani ničím spoután, byl pro něj ten nejlepší do nového života

v novém městě.

Galerie:




 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama