Colette Vincent

19. března 2017 v 12:42 |  Postavy - ženy
Hráč/ka: Kara
Věk: 21 let
Bydlení: Byt
Faceclaim: Josefine Frida Pettersen
Povolání: Studentka speciální pedagogiky. Jako výpomoc navštěvuje jednu z mateřských školek v Brightonu, což považuje za takovou příjemnou brigádu, která doplňuje její studium. Mimo to, sem tam jako přivýdělek překládá, většinou se ale jedná o krátkodobé pracovní příležitosti.


Vzhled:
Světlovlasá dívka budí ve velkém množství populace pocit, že jí ještě pár let "náct" bude, v jejím případě pravda zůstává opakem. Za příčinu by se dalo považovat více faktorů, nakonec to však vždycky skončí u její tváře, která jako kdyby stále uchovávala střípky dětské nevinnosti. Snad je to pohled páru smaragdově zbarvených očí, ve kterých se skrývá zvědavost a pozůstatky naivity, kterou během dospívání přeměnila na idealistické vnímání světa, nebo alespoň snahu o to. Za výraznou část její tváře mohou být považovány rty, lépe řečeno přímo úsměv. Úsměv Colette je nakažlivý a upřímný. Bílé, drobnější zuby nejsou zcela souměrné, což jí ale dodává na roztomilosti, zářivě bílá sklovina jejího chrupu kontrastuje s nejrůznějšími odstíny červených rtěnek, které ráda používá.
Rtěnky jsou jejím oblíbeným společníkem také proto, že podtrhují světlý odstín její pokožky.
Mimo jiné, tomuhle blonďatému andílkovi k vzrůstu modelky pár centimetrů chybí, na druhou stranu si ke své výšce 167 cm lodičky může a možnost výběru potencionálního partnera stále zůstane široká. Avšak pokud opomineme chybějící centimetry, tak by se do proporcí modelek vešla, s přebytečným tukem nikdy bojovat nemusela. Pohled lačnící po ženských křivkách na jejím těle ale uspokojení nenajde, ani její postava nepřidává na pocitu, že před vámi stojí žena, nýbrž dospívají dívka. Colette se nejraději obléká jednoduše a v jejím šatníku převládají světlé a jemné odstíny barev. A pokud se k vašim čichovým buňkám dostane jemný závan skořicovo vanilkové vůně, je jisté, že Colette nedávno poctila ono místo svou přítomností.

Povaha:
Colette je inteligentní mladá žena, kterou žádný prostoduchý kompliment neokouzlí. Faktem ale zůstává, že pokud ony komplimenty budou zaobaleny inteligentně, blondýnku je jednoduché zmanipulovat. Je to přesně ten typ člověka, který v určitých oblastech vyniká. Rovnováha ale byla zachována tím, že dívce částečně chybí sociální vnímání. Rozlišit špatné úmysly od dobrých je pro ní o něco složitější, než pro ostatní. Ironie, sarkasmus, velkou část toho, co je pro obyčejné lidi samozřejmostí, se ona postupně učí ovládat a rozvíjet. Není to zcela tak, že by jí sociální vnímání chybělo úplně, spíše jako kdyby dřímalo někde pod ostatními rysy její povahy. Žádným z odborníků jí nikdy nebyla stanovena diagnóza, což jen potvrzuje předchozí tvrzení. Tak jako tak, poznámky, které občas opouštějí její ústa mohou být překvapující a příliš upřímné a někdy naopak i úsměvné. S navazováním bližších vztahů to nikdy neměla úplně jednoduché, když ale takový vztah naváže, působí to, jako kdyby se na něj upnula celá její existence, čemuž pak také odpovídá její vnímání konce takového vztahu, nehledě na to, jestli to byl vztah přátelský, nebo partnerský. Colette není stoprocentní introvert, k projevení své extroverze potřebuje čas, důvěru a příjemnou společnost, v případě, že někdo důmyslný dodá k těmto faktorům i láhev dobrého vína, celý proces se výrazně zkrátí. Avšak ani víno v ní neprobudí dřímajícího extroverta, pokud se v dané společnosti cítí nesvá. Za předpokladu nedostatků těchto okolností zůstává skrytá za svými introvertními zdmi, tichá, nenápadná, ponořená ve svém vlastním světě.
Už v dětství trpěla úzkostnými stavy, které byly pravděpodobně spuštěny, nebo alespoň podpořeny různými událostmi, které se udály v jejím dětském životě. Úzkostná porucha se během puberty zhoršovala a žádná terapie, kterou podstoupila jí úzkostí nezbavila úplně. Úzkosti se objevují nečekaně, někdy skoro zapomene, že se v jejím životě takové nepříjemnosti nachází, jindy se dostavují v krátkých intervalech a komplikují tak její život. Přese všechny rysy své povahy je Colette srdečná osoba, která se snaží žít svůj život jak nejlépe to dokáže a překážky, které před ní život staví překonává stejně, jako kdokoliv jiný.

Zájmy:
Knížky. Colette zbožňuje knížky, bez knížky nevychází téměř nikdy. Mezi její oblíbené činnosti se řadí vysedávání v zapadlých kavárnách s hlavou zabořenou v kvalitním čtení a vedle sebe hrnek kávy, který často stihne vystydnout, což čas od času vyřeší sklenkou vína, mezi vlastnosti vína se totiž neřadí výrazná ztráta teploty. Studium cizích jazyků se odmalička řadilo mezi její oblíbenou činnost, francouzština jako její mateřština je doplněna angličtinou, kterou vnímá jako svou přirozenost stejně tak, dále ovládá španělštinu a němčinu a nezaostává ani v ruštině. Po své matce zdědila i výtvarný talent, místo následování vzoru své matky, vkládá svůj cit pro umění do obrazů. Není žádný profesionál a malbu považuje pouze za svůj koníček. Tak jak většině umělců, i jí se nejlépe tvoří v složitějších obdobích.

Historie:
Colette se narodila jedné teplé letní noci v Paříži, odkud její rodina pochází. Do domu byla přivítána jako druhé dítě. Její o tři roky starší bratr se na ní v první moment koukal nepřívětivým pohledem, tehdy ještě netušil, že brzy se z něj stane Colettin oddaný strážce. Otec pracoval na ministerstvu a postupně se propracovával na kariérním žebříčku směrem vzhůru. Matka se věnuje oděvnímu návrhářství v rámci rodinné značky. Otec byl pracovně velmi vytížený ale matka se svým dvěma ratolestem věnovala s veškerou mateřskou láskou. První roky Colettina života byly klidné, až postupně se začalo projevovat, že není imunní vůči škodolibosti ostatních dětí, nikdo v rodině její trápení nebral příliš vážně a tak o tom malá Colette přestala úplně mluvit. Do hlavy se jí vryly špatné vzpomínky, které, jak se její rodina domnívá, odstartovaly úzkostnou poruchu. V jejích 10 letech dostal její otec nabídku práce na francouzském velvyslanectví v Londýně. S vidinou nového začátku pro jejich milovanou dceru se celá rodina přestěhovala do hlavního města Anglie. Následovaly různé události, dobré i špatné, ale Colettinu nechuť k trávení času ve škole mezi svými vrstevníky to nezměnilo. Pár přátel si s postupem času našla, bohužel většina z nich za různých okolností z jejího života zase zmizela. Přesto by netvrdila, že její dětství bylo špatné, rodiče jí zahrnovaly starostlivou láskou a její nejlepší kamarád byl její bratr, na kterém byla jisté období téměř závislá. Její ochranitelský bratr se ale od celé rodiny začal poměrně v nízkém věku odtrhávat a tak i tahle její jistota byla jen dočasná.
Jak už to bývá, puberta je složité období plné rychle měnících se nálad, formujících se názorů, prvních lásek a s tím i zlomených srdcí. Pro ní to bylo podobné, jen možná s většími výkyvy dobrých a špatných období, poznamenanými různými zážitky, které téměř definitivně rozdupaly růžové brýle na jejích očích, přesto v ní stále pozůstatky naivity zůstaly a dost možná se jich nikdy úplně nezbaví. Po střední škole se díky své slušné jazykové výbavě rozhodla studovat editorství a překladatelství. První rok na univerzitě jí přinesl mnoho zkušeností a zážitků, nakonec skončil zoufalým obdobím doprovázeným zlomeným srdcem. Samu sebe přesvědčila, že nezůstane nešťastná a pokusí se postavit sama ze sebe a za svůj život. Ze školy odešla ještě před začátkem druhého ročníku a pár měsíců bloudila životem, hledajíc směr, kterým se chce ubírat. Další přihláška putovala na univerzitu do Brightonu, kde se pustila do studia speciální pedagogiky.

Galerie:



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama