Janette Victors

6. června 2017 v 21:04 | Miau |  Postavy - ženy
Hráč/ka: Mia
Věk postavy: 22 let
Povolání: Trenérka fitness
Bydlí v: Garsonka
Faceclaim: Tara Perry

VZHLED:
Janette je vzrůstově malá, měří sotva 160 cm. To, že se věnuje sportům, je na ní dobře vidět.
Je hubená, ale v žádném případě jen kost a kůže. Tělo má šlachovité, tvarované ruce, ploché břicho
s náznaky výraznějších svalů, kulatý zadek, pevná stehna a atletická lýtka. Na hrudi sice nepobrala
zrovna nejlépe, ale její drobná chlouba padne přesně do menší mužské ruky.
Tvář má ostře řezanou s výraznými rysy. Velké hnědé oči lemuje perfektně tvarované úzké obočí,
malý nos a ostrá ústa. Celý obličej má posetý pihami, které pokračují až na ramena, výstřih, zátylek a
záda, kde se pomalu ztrácí. Každé léto jsou po procházkách na slunci výraznější, v zimě naopak.
Zrzavá je od přírody a vždy tomu tak bude. Pleť má světlou, neopaluje se, ale ani se nespálí, je tedy
takovým pihovatým upírem celoročně. Málokdy se maluje, někdy použije řasenku a lesk na rty, když
jde večer do klubu nebo někam na schůzku či pohovor, šatům, sukním a podpatkům se vyhýbá jak
může. Když je potřeba, umí v tom chodit, ale má mnohem raději džínsy, legíny nebo šortky. Šperkům
příliš nedává, nepotřebuje je, nikdy neměla náušnice ani piercingy a snad ani hodinky v životě
nenosila.

Na vnitřní straně levého předloktí má barevné tetování. Možná, že je pro tohle nenápadné děvče
trochu zvláštní a nečekané, zakrývá však obrovskou a nehezkou jizvu. Jedná se o naprosto mistrovsky
odvedenou práci a Janette je na něj patřičně pyšná.

POVAHA:
Janette, vyslovováno se silným francouzským přízvukem. Anglicky umí na jedničku, i když jí
někdy slovo z jejího mateřského jazyka uklouzne. Dává si ale záležet na tom, aby to bylo skutečně
Janette a ne Janet. Všeobecně je tahle mladinká slečna velká puntičkářka, má ráda pořádek a všechno
tak, jak má být. Nemá strach se projevit, je hodně zbrklá a horkokrevná, ale jakoukoliv práci, kterou
začne, se snaží dokončit na jedničku a nikdy věcí nezdává jen tak. Očekává to samé ovšem i od
ostatních.
Není zrovna nejvíc společenský tvor, ale v posledních letech se tato vlastnost dost mění. O málo
lidech řekne, že jsou přátelé. City, jak přátelské tak romantické, projeve těžce, zato když někoho
nemá ráda, řekne mu to okamžitě. Baví ji pít, protože tak přichází o své zábrany a je schopná bavit se
s muži i s ženami, k tomu ji však i její práce hodně pomáhá. Do baru si tedy klidně zajde, v klubu
zatančí, u kamarádky upije vína, ale nekouří, a to ani lehké drogy či vodnici. Vadí ji to ti u ostatních, je
to ale jedna z věcí, které toleruje. V práci je rázná a přísná, je schopna vydat z lidí to nejlepší a jde jim
v tom skvělým příkladem. Má hodně prořízlou hubu, raději řekne vše ihned, než aby to v sobě dusila.
Nerada pláče před lidmi, nejraději pláče do polštáře nebo do kožíšku své kočky. Když ji někdo o něco
požádá, neumí říct ne. Jakmile ji máte jako kamarádku, rozdá se pro vás. Sama si však o pomoc
neřekne.
Od malička trpěla silnými halucinacemi. Člověk, muž, kterého vídala a kterého si ve své vlastní hlavě
pojmenovala Lucifer, ji pronásledoval zhruba od osmi let. Díky rokům se všemi prášky se daří její
halucinace potlačovat, nyní už má prášky jen akutní a bere si je pouze, když ví, že k halucinacím
dochází. Lucifer je spouštěcí mechanismus. Jakmile se objeví, Janette končí. Je schopna běžet desítky
mil bez zastavení, vrhnout se na člověka se záměrem mu fyzicky ublížit, křičet, plakat a kopat kolem
sebe jako malé dítě nebo rozbíjet věci kolem. Její halucinace jsou a ještě chvilku budou velikým
problémem, pravidelně dochází na sezení a úspěšně jim ale v poslední době zabraňuje, potlačuje je a
někdy dokonce i bez prášků. O svém problému málokdy někomu říká. Někdy Lucifera jen vidí jak sedí
vedle ní, mluví na ni a ona mu i odpovídá, a neděje se nic špatného. Někdy se přistihne, že jí ten muž
chybí. Tím, že málokomu koho potká sdělí svoje problémy, možné náhlé záchvaty pak každého
vyděsí. Její snaha postavit se na vlastní nohy a mít čistou hlavu je sice velmi pomalá, ale věří si tak
jako nikdy.

ZÁJMY:
Vzhledem k jejímu zaměstnání je jejím největším koníčkem sport. Kolektivním sice moc nedá,
ale miluje běhání a posilování nadevše. Již v mládí propadla knihám, které dodnes čte pro rozšíření
anglické slovní zásoby. Možná někdy pije trochu více, než by měla, ale vzhledem k mnohým jejím
životním situacím se nikdo divit nemůže, že? Má ráda, až na výjimky, zvířata, ale kočky u ní vítězí.
HISTORIE:
Janette se narodila v Paříži v relativně bohaté rodině a vždy byla jedináček, nejspíš jedináček
už navždy bude. Její otec podnikal, matka v centru města vedla butik. Victorsovi byli rodina na úrovni
a tak na jisté úrovni také vychovávali svoji dceru. Už jako malá byla Janette trochu utržená ze řetězu a
nerada spolupracovala, byla fakt chytrá, dobře se učila a lidé i děti kolem ji měli rádi. A i když s ní bylo
často velmi těžké pořízení, rodiče svoji dceru milovali a byli na ni patřičně hrdá.
Janette bylo osm, když se zjistilo, že není něco v pořádku. Často si sama v pokoji s někým povídala,
s rodiči se neustále otáčela na jednu stranu, jako kdyby tam někoho viděla. Zhruba po půl roce se
malá Janette svěřila, že vidí zhruba osmnáctiletého chlapce a že jsou přátelé. Tehdy jí na tom
nepřipadalo nic zvláštního. Jmenoval se Lucifer. Rodiče si nejdříve říkali, že u dětí v jejím věku je přeci
úplně normální, aby měly imaginární kamarády, i když povídat si s nimi už nebylo zrovna nejlepší.
Ovšem poté, co jim plavovlasého chlapce s dlouhými plavými vlasy, svázanými do ležérního culíku,
modrýma očima pod tenkými skly černých brýlí a výraznými, velkými ústy s ďolíčky kolem popsala
zcela do detailů, Victorsovi trochu zpanikařili a uznali, že si malá Janette promluví s doktorem. Děvče
ještě nechápalo, že jde o něco špatného. Doktoři usoudili, že má prostě jen velkou představivost a
imaginární kamarádi k tak chytrému dítěti patří. Celá věc se zametla pod koberec a po pár týdnech
přestalo děvčátko chodit na konzultace.
Problémy nastaly v pubertě. Janette bylo 13 když přišel první záchvat. Pohádala se s matkou a
v rozčilení mrštila skleničkou na zem. Byl to Lucifer, kdo ji přesvědčil mrštit další skleničku po matce.
A třetí s hysterickým křikem hodila po něm. To ví jen z toho, co jí řekl otec, když se probrala a on ji
silou držel. Celou rodinu to vyděsilo a poslali Janette zpět na léčení. Několik sezení byly jen
konzultace, dokud ve škole Janette nenapadla spolužačku poté, co říkala, že ji za jejími zády
pomlouvá. Opět jí do ouška našeptával Lucifer.
V patnácti změnila školu, uzavřela se do sebe. Začala brát prášky, bylo jí často zle, byla unavená a
vypadala hrozně. Po škole se šuškalo, že fetuje, nikdo s Victorsovou nechtěl mít nic společného. Kluci
ji každý den po škole sledovali až na autobusovou zastávku, dokud po nich nevystartovala s nožem
v ruce. Jen díky penězům rodičů se tento incident ututlal. Matka naléhala, aby doktor zvýšil dávky
léků, nebyla schopna pochopit, že by to její dceru zabilo. Matka ji nenáviděla, otec ji nenáviděl. Byli
vždy perfektní, čistá rodina a ona jim ten krásný stereotyp narušila. Často nechodila domů,
potulovala se po nocích. Spala s chlapci, se kterými spát neměla, pila s dívkami, se kterými neměla.
Nikdo z nich nebyl skutečný přítel. Brzy se jí všichni začali bát. Její záchvaty byly častější, přestala
chodit do školy. Seděla na okraji města, mimo lidi a četla anglické knihy, proto se naučila angličtinu
tak perfektně. Při jenom záchvatu rozbila zrcadlo v koupelně a ošklivě si pořezala ruku. Na památku jí
na předloktí zůstala nechutná jizva.
A tak začala sportovat. Chodit do posilovny každý druhý den, každé ráno běhala. Lucifera viděla
neustále, pořád, neustále s ní promlouvat, ale když běžela bez sluchátek, poslouchala svůj vlastní
dech nebo z ní lilo na benchi, zmizel. Nemohl se k ní dostat. Stala se závislá na sportu. Bylo to poprvé,
co si uvědomila, že na ni muži v posilovně se zájmem koukají. Že o ní dvě kamarádky obdivně mluví.
Že ji v klubu barman nabízí drink na účet podniku. Doteď měla jen Lucifera. Ale tahle věc se začala
měnit.
Do školy se už nevrátila. V osmnácti opustila rodiče, téměř beze slova, našla si levný podnájem a
začala pracovat v kavárně. Na sezení stále docházela, říkala doktorovi spoustu věcí. Pomalu jí ubíral
dávky. Záchvaty tu byly stále, furt, ale stále méně časté. Lucifer pořád v jejím podvědomí byl, cítila jej,
ale už ne tolik jako dřív. V devatenácti si úspěšně udělala certifikát na fitness trenérku a další roky
pracovala v místním fitku.
Poslední záchvat proběhl v jejích 22 v práci, kdy ji jeden muž vytočil nějakou banálností. Skončila ve
vazbě na několik dní, ale její lékař jí z problémů díky jejímu duševnímu stavu. Janette uznala, že nemá
cenu marnit životem ve Francii. Rodičům napsala poslední vzkaz. Že odjíždí do Brightonu. Zrušila své
číslo, vybrala z účtu veškeré peníze, zrušila pracovní smlouvu a vydala se s tím málem co měla do
Anglie.
Usadila se v drobné garsonce. Koupila si telefon a SIM kartu, vytvořila si bankovní účet a rozeslala
několik životopisů, než ji přijali do místního fitka. Našla ve městě terapeuta, ke kterému začala se
svou dosavadní zprávou docházet. Ačkoliv je Lucifer čas od času s ní, od doby, co zde začala žít, žádné
záchvaty nepřišly. Do prázdného bytu si pořídila kocourka, Abrahama. Je to jen několik týdnů, co se
nastěhovala do Brightonu, ale cítí, jako by to byl úplně nový začátek.
GALERIE:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama