Kierran Santiego Ravenclaw a De Fabieno

30. září 2017 v 18:32 |  Postavy - muži

Hráč/ka: Taylor
Věk postavy: 24 let
Povolání: Tatér
Bydlí v: Městský byt s Alexei Maniackal
Faceclaim: Matthew Daddario


VZHLED:
Kierran by se dal jednoduše popsat jako elegantní gentleman, který na sobě většinou nosí různobarevná oblečení, no neříkám že nemá nějaké ty barevné kombinace co nosí častěji. Dal by se považovat i za člověka, kterému na vzhledu tak nějak i záleží, ale to neznamená, že je ten typ osob co stojí před zrcadlem 24 hodin denně. Většinou na něm spatříte takové ty modré, někdy až zelené kusy oblečení, které není nijak křiklavé, ale zase není takové nevýrazné - i když ho poznáte i bez oblečení. Je zhruba 195 centimetrů vysoký mladík, takže ho prakticky nikde nemáte šanci přehlédnout. Je - dalo by se říci - na svou výšku i pyšný, protože má šanci se na menší jedince dívat z výšky. Občas je to ale i pro něj nevýhoda kvůli nízkým prostorům, kde musí být mírně shrbený, což je pro něj nevyhovující poloha - docela rád ukazuje svou výšku, kvůli čemuž si můžou ostatní myslet, že se nad ně považuje. Jenže na to je až moc milý a veselý, nemá zájem se zaobírat takovými detaily, kterých si může někdo všimnout hned, někdo jiný zase vůbec, jelikož ho to ani nenapadne. Jeho tělo je na standartní váze, takže nikdy neměl nějaké problémy, které by se mohly odrazit na jeho zdravím. Pro jeho výšku je to taková ta ideální váha a nemusí se nikdy strachovat, že by se dostal na podváhu. V oblasti břicha je vidět jeho každodenní snaha a to, že se mu tam rýsují drobet břišní svaly a nesmím také opomenout ruce, které jsou již taky v nějakém slušném stavu díky jeho snaze. Na jeho těle je vidět i pár tetování, převážně z doby, kdy mu bylo osmnáct let. Má potetované ony ruce různými nápisy nebo něčím takovým, ale andělská křídla na zádech se taky počítají, ne? Bez nich by to vlastně ani nebyl Kierran takový, jak ho známe. Co se týče jeho tmavě hnědých vlasů, které se kroutí pokud jsou nějaké delší, spíše se kroutí skoro pořád a na konci těch kurdlin jsou o trochu světlejší než u kořínků, snaží se je i udržovat, aby s nimi nebyly takové velké problémy jako mají některé ženy se zapomenutou žvýkačkou ve vlasech. Když se ale podíváme na jeho oči, je jasné, že právě tímto pozoruhodným jevem nejvíce vyčnívá z davu - je to kvůli jedné ze vzácných nemocí, čili jedno je takové krásně sytě modré a druhé převážně hodně tmavé. Jen abych se vrátila k těm rysům, tak ty jeho na obličeji jsou velice ostře řezané, pak následují vykrojení rty, z nichž je jeden trochu tenší než ten druhý a pak ony vousy o několik odstínů tmavší než vlasy, díky kterým vypadá i starší a mužnější - nebo si tak spíše přijde.

POVAHA:
Kierran je taková milá osůbka, pořád se usmívá a rád se někdy baví se svými kamarády, kterým se často snaží zlepšit jejich náladu, jako empatik nemá rád, když jsou lidé smutní, přeci jen on by nebyl schopný ublížit ani mouše, na to má zvířata a lidi rád, často se podivuje, že něco jako je člověk mohlo vydržet tak dlouhou dobu, ale to je zase z jiného soudku. Každý si zaslouží žít, nemám snad pravdu? Však pak je tu druhá strana mince, která svědčí o úplném opaku a to je, když se zrovna on naštve tak okolo něj metají dalo by se říct obrazně blesky a lidé se jí často bojí, přeci jen tento muž sedí po většinu času v tichosti a sleduje ostatní svýma modrýma očima okolí, možná proto jej někteří mohou nazývat "šprtem", ale po většinu času se spíše lidskému kontaktu vyhýbá a aby se s někým začal více bavit tak ho ten člověk musel zaujmout, což je u něj velice lehké, jelikož miluje extrémy a bizárdnosti, které jsou většinou nad lidské chápání. Možná by o ní bylo dobré zmínit, že nikdy by se nevdal svých snů čili když se mu něco nepovede tak je ještě dlouho potom smutný a bojí se na někoho vůbec promluvit, ale to by tu nemohla být pak jeho divoká stránka, která s ním cloumá a nutí každému říct svoje poznatky o dané věci či cokoliv jiného, než od něj člověk chtěl slyšet. Pokud jde o sebevědomí tak toho pobral opravdu hodně a když má náladu tak si hledá nové lidi na pokec, ale na kamarády by nikdy nezanevřel jsou pro něj jako rodina, kterou by vždy chránil a přeci jen pokud jim něco bude ubližovat, tak je začne bránit a raději by pár ran schytal on než někdo jiný. Emoce většinou neprojevuje jiné než jen štěstí a nebo radost, přeci jen nikomu jinému by nebrečel na rameno nebo mu vůbec ukázal, že tento muž také umí brečet, přeci jen slzy jsou podle něj slabost, které se člověk musí zbavit nebo ho on slabost ovládne a donutí ho dělat věci, které by onen člověk jinak neudělal, čili jestli jej někdo bude chtít vidět brečet, tak jej musí opravdu hodně zranit. Málo komu by se Kierran dokázal vybrečet na rameno a svěřit se mu se svými problémy, kterých má dost, přeci jen i v takovém křehkém mladíkovi problémy větší než má kdokoliv jiný, ale každý máme problémy takže je to vlastně takové, nu neřešme. Někdy jsou však dny, které bych u něj nazvala jako PMS čili jak některé ženy rádi říkají "Chovám se tenhle týden jak píča". To se pak chová velice divně a spíše se v téhle době vyhýbá jakémukoliv kontaktu s okolním světem a je jen ve svých myšlenkách či někde zalezlá v koutě a čučí do stěny, tedy pokud nemá na práci otravování a strachování se o statní, přeci jen v téhle době je také hodně přecitlivělý a moc se s ním taky kvůli tomuhle faktu nedá bavit. Pak jsou tu dny, kdy je mazlivější než jakákoliv dívka a upozorňuji vás, že on není někdo, kdo by se musel tulit pořád, čili je dobré tohohle času využít a přivinout si jej k sobě, konejšit jej a zkoušet nové věci, které by jindy nepřipustil. Přitahují jej obě dvě pohlaví, však obě se musí chovat podle něj vybraně, jinak by to prostě nešlo a jak se chovají? Chovají lépe než vypadají jelikož sám o sobě tvrdí, že není nejlepší. Při těchto tulivých náladách je schopný zůstat v posteli se svojí drahou polovičkou celý den a šeptat jí v objetí sladká slovíčka do ouška jen, aby se cítil/a šťastně. Ono jen co se toho týče nezastává se násilí na ženách a ani takového toho tvrdého zacházení, ale pokud je potřeba tak sama mluví jako dlaždič a dokáže se spíše v soubojích poprat, než to vyřešit slovy jako normální člověk. U Kierra hlavně musíte pochopit, že si prošel depresemi a těžkými stádiemi šikany, takže se věčně nebude chovat takhle sluničkově, bude na vás klidně vrčet a snažit se vás od sebe odehnat, pokud nebude mít náladu. Jinak to vrčení sem myselala obrazdě, i když miluje zvířátka nikdy by nebyl schopný se chovat jako jedno z nich. Co bych mohla vypíchnout je to, že když odkládá nějaké věci na později, tak je pak také zapomene udělat a když mu to nějkdo připomene, tak dělá že o ničem neví. Když by jste ho chtěli brečet, jak sem zmiňovala níže, tak mu musíte být velice blízcí, jelikož ho nikdy neviděla brečet ani jeho rodina, nebo milovaní přátelé, na které pořád rád vzpomíná, ale když už se dá do breku, tak jej nechte a jen se na něj koukejte, ono ho to snad brzy přejde nebo umře vyčerpáním, však to je jedno. Je spíše ladný mladík, však pokud nemá zrovna tuhle náladu tak dokáže opravdu velice dobře nadávat nebo se vztekat, tady ho taly musíte nechat se vyvztekat, jelikož od něj fakt pěstí dostat nechcete, i když se neumí prát, tak je schopný vám jednu pořádnou uvalit. Však jsou doby, kdy si potrpí na lichotky a takové ty sladké řečičky, ale nemyslete si, že on je tak slušný, tedy pokud myslíte stránku povahy a neberete v potaz to, že mluví jak dlaždič, i v tomhle andílkovi se nachází vlastnosti, do které by jste do ní neřekli. A to třeba, že je někdy hodně úchylný a to si nedělám srandu, i když ty věci většinou ví jenom jeho kamarádi nebo přítel/kyně, ale ne opravdu není tak "slušný", dokáže být i hodně úchylný někdy i více sprostý, ale to ostatní nevědí a bůh ví proč, tedy pokud jej neslyšeli někde na ulici nadávat a mrmlat si sprostá slova. Jeho lenost by se dala také napsat k špatným vlastnostem, jelikož kvůli ní často nedělá věci tak jak má spíše je dělá jen napůl. Pak se divý, že na ní dospělí většinou křičí. Ale zpět k těm dobrým vlastnostem jelikož nikdo nemá rád ty špatné. Nuže bylo by k nim ještě dobré napsat, že pokud miluje tak pořádně a partnera/ku by nikdy nebyl schopný podvést, přeci jen tento elegantní muž která má na rtech úsměv 24/7 je poctivý v něčem třeba jako kamarádství. Kdyby jsme si měli napsat, co Kierran miluje mohla bych vyšvihnout, že miluje hezké večerní procházky se svojí polovičkou, které je vždy oddaně věrný. Pokud by se jednalo o ten večer, tak ten musí být spíše teplý, hezky příjemně zbarvený a na nebi musí svítit měsíček, jinak se spíše zdráhá. Miluje dále moře, tu jeho vůni a nezkrotnost, kterou vždy miluje kreslit na plátno nebo to, jak vás dokáže zbavit myšlenek na vaše okolí. Jako Ir miluje svojí kulturu do které se narodil a zvyky vlastní rodiny. Přes to všechno miluje ještě západ slunce, který se jako moře pořád snaží nakreslit. Pokud by se mělo napsat, co nenávidí, tak by na prvním místě byla matematika. Již od první třídy s ní měl problémy, ale zase paradoxem je, že logické myšlení mu nechybí. Spíše jím překypuje. Dále nenávidí snobské lidi, kterých je většinou hodně na ulici. Pokud by se mu mělo něco vytknout z jeho zlozvyků tak je to to, že si hryže nehty, nebo pokud je nervózní tak spodní ret to odnáší docela dost. Dále klepání nohou je u něj při dělání něčeho důležitého taky velice iritující, spíše něco jako prost, jen na jednom místě a s jednou nohou, což je více pitomé než nějaké super. Nebrání se čemukoliv a rád občas riskuje, jak sem již zmiňovala, takže kdo by chtěl poznat jeho bláznivou část, kterou se asi nakazil od jeho kamarádky, tak si stoupněte do fronty, ne nedělám si iluze, že nějaká existuje, ale tak zkusit se musí vše, ne?! Jak by řekl on "Milujte se a množte se, mne je to vcelku jedno!"

ZÁJMY:
Kierran se krom toho všeho okolo učil ještě hrát na klavír, jeho vášeň nalezl však o zhruba dva roky později a je jím hraní na housle. Od mala seděl u obou dvou nástrojů a pokoušel se z nich vysoukat nějaký ten přijatelný zvuk po kterém by polovina lidí neskřipala zubama a snažila se jej aspoň trochu poslouchat, jenže se mu to nedařilo, pokusil se si tedy zaplatit z peněž za brigánu nějaké to učení hraní za oba dva nástroje a když už uměl pár základních věcí, učil se doma jako samouk. Dokázal brzy zahrát něco, co by lidem nedráždilo sluch, jenže to mu nestačilo. Dokázal později zahrát jakoukoliv skladbu, pořád se k těm nástrojům vracel a spíše jen tak občas lehtal struny houslí, ale brzy housle překrylo kreslení a tvarování různých věcí. Kreslil zejména portréty, ale nebránil se kresbám krajiny a nebo modelání různých sošek. Nejlepší u něj byů výtvor vlka s prapodivným zbarvením a dokonce mu vymyslel i příběh. Když už se moc nudil dal se do šití plyšových hraček, ať už pro svoje účely nebo pro jiné děti, které později začal měnit v airbrush pistoli, začal kresli novým stylem krajiny a autoportréty nebo jiné portréty či kraviny, které později změnil v nárhy na tetování, poté je poskytoval ovšem do tetovavích salónů na čemž si nějakou větší dobu vydělával. Dále se však jeho zájem o různé koníčky rozvíjel ještě více až našel lukostřelbu, neboli střelbu z luku, která ho docela dost chytla. Začal střílet závodně a občas se účastnil i soutěží, někdy se mu povedlo být i první, ale to bylo méně často než cena útěchy za nějaké páté místo. Možná by bylo dobré ještě zmínit, že mezi jeho zájmy patří taktéž boj s mečem, nebo spíše nějaký ten lehký šerm, věnoval se mu se svým speciálně navrženým mečem, který byl docela dost lehký do ruky a na naučení se pár švihů za pomoci lehkého zápěstí a pružnosti ruky. Později však přešel po nocích na čtení knih a dělání lehké grafiky na počítači, spíše pro vlastní účely, ale tak co se dalo dělat, nikdy to nebyl někdo, kdo by se chlubil vlastním dílem. Okolo 20 let jej chytlo tetování.

HISTORIE:
Kierran byl již od narození chlapcem, na kterého se kladly velké nároky. Musel umět vše dokonale, snad ještě více dokonale, než kdokoliv jiný. Jeho sourozenci také nebyli jen tak z kola venku, ale nikdo od nich neočekával tolik jako od prvorozeného. Vždy byl zvyklí žít jen podle rodičů, nic nedělat na vlastní rozhodnutí, takže když se narodil jeho nejmladší bratr Kindred, tak začal Kierran žárlit. Již se mu rodiče nevěnovali jako dříve, spíše se mu vyhýbali a nikdo se s ním už neučil na testy do školy, takže se z jedničkáře stal rázem pětkař. Šikana ve škole se v té době zvýšila a mladý klouček nevěděl ani jak se bránit, když to říkal doma, tak mu otec říkal, že nemá být holčička a taky jim jednu vrazit, jenže to Kier nedokázal. On by v té době neublížil ani mouše, jenže co se dalo dělat. Pokusil se bránit, ale sám dostal nakládačku, spíše byl zmlácený tak, že se musela zavolat záchranná služba, aby se mu ošetřili rány. Když se takhle zničený vrátil domů tak se mu jen otec vysmál a poslal ho do pokoje, aby se zamyslel proč se takhle nechal zmlátit. Takhle by to pokračovalo, dokud si jej nevšiml jeden z jeho příbuzných, přesněji hrozně milá tetička, která jej přijala jako vlastního syna a jeho sourozence taktéž. Pod jejími ochranými křídly, jak se tak říká se z nich zase stali děti, které by chtěla mít většina rodičů doma, jenže to co zničilo vlastně Kierrana na určitý čas bylo to, že po návratu domů našel své rodiče v kaluži krve. Ani rychlé zavolání záchranné služby jim nedokázalo vrátit život a tak se tenhle mladý muž musel vypořádat se ztrátou milované opory v rodičích. Nemohl říct, co mu chybělo více, jestli to jak se na něj usmívali nebo to jejich teplé objetí. Nedokázal ani slovy popsat jak se v té chvíli cítil poškozený, zničený... prostě jako kus odpadku, co je jen tak někde pohozený. Však musel být silný a zavolat policii, ta malá blond příšera, která pořád vyžadovala jejich pozornost zmizela. Po ohledání onoho místa zjistila policie, která přijela rekordně brzy, zhruba tak po půl hodině, že za to mohl ten malý satan, kterému v té době bylo tak dvanáct let. Kierrana to zničilo a stával se uzavřený i před svými sourozenci, které tolik miloval. Bohužel se v té době začal sebepoškozovat, takže se o něj bálo více a více lidí. Jako by se to stalo zázrakem , ale v té době si jej přestali všímat i šikanátoři. Kdo by taky chtěl ubližovat zničenému člověku, nemám pravdu? Přeci jen se zničeným člověkem není žádá zábava. V té době poznával své úplně první přátele, které by za nic na světě neopustil, spíše by si je bránil a držel u těla, i kdyby to měl být konec světa. Když teď bydlel již na stálou své tety mohl potkávat častěji své kamarády, kteří se mu snažili pomoc. Siriah, která byla slepá mu pomáhala skoro nejvíce, proto se do ní Kierran po čase zamiloval, jenže byl krutě odmítnut, protože Siriah nebyla žádná krutá osoba navrhla mu, aby to zkusil s Asrielem, který jej již delší dobu miloval. Kierran si ovšem nebyl schopný přiznat to, že by byl na kluky a tak se pohádá s onou jemnou dívkou a nazve jí špinavou lhářkou. Siriah v té době milovala totiž někoho úplně jiného. Další na seznamu přátel byla energická Aika, která se ho snažila každým dnem více a více rozveselit, jenže jí brzy docházeli nápady a tak ho dokopala ke hře na klavír s tím, že by do hudby mohl umístit své pocity. Valkerian, který byl naopak velice chadný tvrdil o hře na klavír, že je jen pro teplé buzíky, což se nelíbilo ani jednomu z party přátel a proto byl brzy Val vykázán. Kierrana odchod jeho chladného přítele však moc nerozveselil a snažil se s ním bavit i normálně, jenže nikdy nedošlo k ničemu jinému než jen ke rvačce, kterou vždy vyhrál onen chladnější z dvojice. Další z jeho kamarádů, který ho podporoval byl Asriel, milý klučina, který se do něj zamiloval. Kierran se však bál vyznat mu své city nazpět a tak vznikl rozpad celé té party. Nakonec to však jen Kierran s Asrielem zkusili a vznikl z toho pevný vztah, který jim mohli jen Siriah s Kindredem, kterého se bála představit Kierranovi a ano, byl to onen rodičovrah. Pořád spolu ti dva podnikali výlety a poznávali nové země, které každý z nich miloval. Krom rodného Irska poznali ještě spoustu dalšího jak sem zmínila a to v patnácti letech, kdy dokončovali školu, kterou vyšli se samými jedničkami. Doteď to ani jeden z nich nechápe, ale jsou za to hrozně rádi. Jejich vztah se rozpadl v prvním ročníku na střední, kdy Asriel odjel studovat od Ameriky a již více se nehodlal vrátit zpět. Kierrana to zase složilo a tak si založil účet na seznamce, kde se chytal najít si někoho vhodného pro život dále, jenže jako každý opatrný muž nevěřil v to, že by si někoho mohl najít na takové pofidérní skupině. Nakonec se však někdo jen našel, ten učinil Kierrana zase šťastným a donutil ho se věnovat hře na housle, kterou si Kierran zamiloval. Jako každý z jeho rodiny chtěl hrát vždy na house, jenže on hrál vlastně od dětství, jen si dal na pár let přestávku, stejně jako s tím klavírem, na který znovu začínal hrát, byla to taková rodiná tradice. Vždy když hrál, tak ho jeho přítel poslouchal a na konci mu zatleskal. Po pár měsících byl bohužel konec a Kierran se žřekl jakkéhokoliv dalšího vztahu. Místo toho se snažil věnovat svým koníčkům. Tedy tady se dostává k jiným, Nikdo neví jestli to bylo zle nebo špatně, ale po tom rozpadu nastal osobní rozvoj Kierrana, který trvá až do teď a nikdo nemůže určit jestli někdy přestane a nebo ne. Však aby to nebylo jen takové strohé, tak si můžeme napsat co vlastně Kierran dělal celou dobu po tom. Krom hledání přátel se snažil věnovat i svým zájmům a pomalu je zdokonalovat, však jen někdo jiný může posoudit, jestli se mu to povedlo. Vždy však miloval procházky po parku, jestli se vlastně ptáte co za školu studoval, tak vám na konci mohu napsat, že studoval uměleckou školu. Po pár kurzech se stal tatérem, něčím co miloval a obdivoval, sám měl na svém těle totiž několik tetování. Ani po tolika letech nezapoměl na rodiče a snaží se pracovat v jejich jménu, ctít každou rodinou tradici a dopadnout svého bratra, který neúspěšně zmizel. Spíše ho policie nehledala, bylo nahlášeno že bydlí s tetou. Což byl další nepochopitelný fakt v jeho minulosti, kterým se raději nezabýval.

GALERIE:



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama